Chvilku jsem stál na parkovišti, čekal na zbytek rodiny. Když přišli, odvezl jsem je domů, zabalil si věci a pak jel za Carlislem. U Carlisleho jsem si vzal akorát auto a bez rozloučení odjel. Nevěděl jsem, kam pojedu, nakonec jsem se rozhodl a jel na Aljašku za Tanyou a ostatními. Celou cestu jsem pořád musel myslet na Bellu, její vůně mě tak přitahovala. Málem jsem se neovládl. Jen to pomyšlení se mi hnusí. Málem jsem se ani nesoustředil na jízdu. Byla to dlouhá cesta. Když jsem dorazil, uviděl jsem Tanyu, Kate, Irinu a ostatní. Přivítali mě s otevřenou náručí, měli dobrou náladu, ale já ne. Nechtěl jsem jim tu náladu kazit, tak jsem běžel do lesa. V lese jsem pořád přemýšlel nad rodinou, nic jsem jim neřekl, jen tak jsem zbaběle utekl. Ale neměl jsem na výběr. Prostě jsem to nemohl dál vydržet. Pořád jsem přemýšlel, nedokázal jsem myslet na něco jiného. Pak jsem se rozhodl a vrátil se k nim. Jen co jsem k nim přišel, zalezl si do pokoje. V noci, když bylo nebe poseté samími hvězdami, šel jsem ven a koukal se na nebe. Pak ke mě přišla Tanya a ptala se mě na důvod, proč jsem přijel. Samozřejmě sem jí to řekl. Po chvíli odešla a já se podíval na nebe a myslel při tom na Bellu. Takhle se to opakovalo den co den, už to byl týden. Nemohl sem to vydržet a vrátil jsem se domů. Doma zrovna v tu dobu, co jsem přijel nebyl nikdo kromě Alice. ,"Edwarde, co jsi to udělal," vychrlila na mě rychle. ,"Omlouvám se, měl jsem se alespoň rozloučit" podíval jsem se na Alici a pak za ní. Objevil se tam Jasper. "Ahoj Edwarde" promluvil hrozně potichu. "Ahoj jaspere, omlouvám se i tobě" Jasper přikývnul a šel k Alici. "Kde jsou ostatní?" podíval jsem se na oba. "Rosalie a Emmett jsou na lovu a Esme a Carlisle na tebe čekají v pokoji." Řekla Alice a podívala se na Jaspera. Povzdychnul jsem a odhodlaný jít to mému zbytku rodiny vysvětlit odjezd, vstoupil jsem na schody.
Pokračování příště.......
1.část povídky > ZDE

















Uhh... Ryhcle další! Tohle bylo strašně krááátký =((( Ale super =)